Čtení z ruky - recenze

autor: Mgr. Lenka Chvostová (redaktorka Bleskprozeny.cz)
13. 1. 2012

Stejně jako Veronika patřím k těm, které na nadpřirozené schopnosti našich kartářek a věštců příliš nevěří. Budoucnost jsem si zatím nechala předpovídat je jednou před deseti lety a stejně jako u Katky, ani u mě se populární kartářka ve svých „vidinách“ příliš nestrefila. Možnost nechat si svůj osud „vyčíst“ přímo z ruky mě ale přesto lákala.

Uklidňující dotyk zahnal mé pochybnosti

K vilce v Podolí, v jejíž prvním patře se mělo vše odehrát, jsem dorazila s rozporuplnými pocity. Nahoru po schodech jsem pak stoupala se vzrůstajícími obavami, co se asi dozvím. A najednou jsem stála před sympatickou štíhlou černovláskou, která mi podávala ruku. V ten moment jakoby ze mě všechny obavy doslova spadly. Najednou jsem byla vnitřně úplně klidná. K té ženě jsem cítila naprostou důvěru.

Čtení z ruky je věda

Zuzana mě zavedla do malé místnosti a posadila ke stolu pokrytému bílým ubrusem s motivy draka. Sama si sedla naproti, zapálila svíčku a nad jejím plamenem si „očistila“ dlaně. Tenhle rituál je prý nezbytný. Zeptala se, na co hledám odpovědi a vyzvala mě, abych obě své ruce položila na speciální podložku dlaněmi nahoru. Jen z jedné se totiž „číst“ nedá. Čáry na obou se vzájemně doplňují. Pak rozsvítila lampu, s lupou začala zkoumat rýhy brázdící mé dlaně a hned spustila: „Čeká vás dlouhý život. Dlouhověkost máte vepsanou v pravé i levé ruce.“ Je pravda, že obě mé prababičky se dožily téměř stovky, dědovi i babičce je hodně přes osmdesát, takže rodinné dispozice mám.

Ruce na mě prozradily vše

Z mých dlaní pak už četla doslova jako z knihy. Přesto, že mě viděla poprvé v životě, znala dokonale mojí „račí“ povahu i trable s ní spojené. Ujistila mě, že i přes těžkou zkoušku, kterou si mé manželství prošlo, mě můj muž miluje a já jeho. Zkrátka, že jsme si souzeni. Linie zdraví zase do „puntíku“ vyzradila mé zdravotní problémy. Dozvěděla jsem se ale, že jsem se asi minula povoláním. Podle Zuzany ale ještě není pozdě a rozhodně bych měla jít studovat práva. Byla by prý ze mě skvělá, neústupná a nepodplatitelná soudkyně, která by s lumpy tvrdě zatočila. Navíc mě prý letos čeká nějaký kariérní postup. Hurá!

Hodina neuvěřitelně rychle utekla a já odcházela přesvědčena, že svůj život máme opravdu vepsaný v dlaních. Ještě ten večer jsem vše nad sklenkou vína vylíčila kamarádce, která se hned druhý den objednala. I ona totiž hledá cestu z některých svých problémů. A teď už vím, že tady jí může najít.